Kluci si zaslouží medaili za výkony, které předváděli po celý turnaj, ujišťuje Tomáš Plekanec

17.05.2015

V pátek přiletěl z Montrealu do Prahy, v sobotu nastoupil k semifinálovému duelu s Kanadou. Mezi křídly druhé útočné řady Jaromírem Jágrem a Romanem Červenkou byl zkušený centr Tomáš Plekanec jako ryba ve vodě. Hlavně v první třetině, kdy všichni měli ještě dost sil. Se svými spoluhráči dokázal několikrát pořádně vystrašit brankáře Smithe. „Něco jsme si vytvořili, pár střídání bylo docela dobrých. Škoda, že to nevyšlo,“ setřásá únavu po porážce 0:2.

PRAHA (Od našeho zpravodaje) – Kladenský rodák a odchovanec patří k hokejistům, kteří nevynechají žádnou příležitost k tomu, aby mohli obléct reprezentační dres. Před dvěma léty přispěchal na pomoc do Švédska, kde byl k dispozici na poslední dva zápasy. Letos potvrdil svoji obětavost rychlým přesunem ze zámoří, kde jeho klub vypadl z play off, rovněž na zbývající fázi mistrovství. „Ze začátku jsem se cítil dobře, potom ubývaly síly. Kdybychom v první třetině dali gól, mohlo to vypadat jinak,“ lituje po semifinále s Kanadou.

Na led chodil Tomáš Plekanec ve formaci s Jágrem a Červenkou. Těžko si mohl přát kvalitnější spoluhráče. „Něco jsme si vytvořili, pár střídání bylo docela dobrých. Škoda, že to nevyšlo,“ povídá znaveně. „Myslím, že jsme se drželi v zápase až do závěru díky Ondrovi Pavelcovi, který chytil možná čtyři nebo pět gólů. Stačilo by nám skórovat i na začátku třetí třetiny a určitě bychom hráli s větším sebevědomím. Také nějaká přesilovka by nám pomohla, ale nedostali jsme ji,“ vypočítává, co mohlo přispět k lepšímu výsledku.

Nechybí jim motivace

Na konci druhé třetiny skončil puk za zády kanadského brankáře Mika Smithe, ale Zaťovičovu střelu neuznal sudí jako gólovou. Zdálo se mu, že další český hráč Petr Koukal stojí v rozhodujícím okamžiku v brankovišti. „Neviděl jsem tu situaci, nemůžu to posoudit. Ani nevím, jaká jsou pravidla pro takový případ, ale je to pro nás samozřejmě velká škoda, že jsme nesnížili 1:2,“ má jasno dvaatřicetiletý střední útočník.

Ve třetím dějství si zámořský celek hlídal dvougólový náskok. Chytře hrál, co potřeboval. Pozorně bránil, vyhazoval puky, vyrážel do brejků. „Kanaďané jsou strašně nebezpeční při přechodu do útočného pásma. Hrajou, jak jsou zvyklí v NHL, a vědí o sobě,“ oceňuje přednosti soupeře, který měl proti domácí reprezentací ještě jednu výhodu. Díky snazšímu průběhu předchozích utkání našetřil více sil. „My jsme také byli nebezpeční, když jsme drželi puk v jejich obranné třetině. Ale je pravda, že zámořští hráči na tom asi byli lépe fyzicky,“ konstatuje Plekanec.  

Sen o zisku zlata v domácím prostředí se našim hokejistům znovu rozplynul. Stejně jako v létech 2004 a 1992. Naposledy triumfovali na pražském ledě v pětaosmdesátém. Teď jim zůstala alespoň šance poprat se o bronzové medaile. „Do utkání se Spojenými státy nám rozhodně nechybí motivace. V tom není problém, i když po porážce s Kanadou prožíváme zklamání. Myslím, že kluci si zaslouží medaili za výkony, které tady předváděli po celý turnaj,“ ujišťuje účastník osmi šampionátů a dvou olympiád. .

Ladislav Lhota